Ukrajinky v Polsku narážejí na problém, se kterým nepočítali. Potratovou politiku

Date:

Ženy netuší, že v okamžiku přechodu ukrajinsko-polské hranice přicházejí o práva, která doma berou jako samozřejmé, upozorňuje aktivistka.

Když na Ukrajinu dopadly první ruské bomby, pracovala Myroslava Marčenková jako gynekoložka na soukromé klinice v Kyjevě. Jedna z jejích pacientek měla druhý den podstoupit interrupci, protože testy ukázaly, že v případě plodu existuje vysoká pravděpodobnost Downova syndromu. Místo toho však lékařka i její pacientka uprchly do bezpečí do Polska. Tam jsou ale potraty kvůli vývojovým vadám plodu nebo „z eugenických důvodů“ – jak to nazývá polský ústavní soud – zakázáno. Napsal o tom britský deník The Guardian.

„Volala mi a říkala: „Proboha, nevím, co mám dělat, protože čas běží, těhotenství postupuje a já nechci vychovávat toto dítě, protože je válka a nezvládnu to,“ vzpomíná Marčenková. Tehdy si prý poprvé plně uvědomila, jaký vliv mají polské protipotratové předpisy a jaké následky mohou mít překážky, kterým čelí ženy, které chtějí získat nouzovou antikoncepci.


Marčenková doporučila své pacientce, aby odešla z Polska do Česka a bezpečný potrat podstoupila tam.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v Polsku našly útočiště více než dva miliony Ukrajinců, ve velké většině se jedná o ženy s dětmi. I když obě země mají společné dějiny, kulturu a hranici, ohledně reprodukčních práv žen se v mnohém liší.

Na Ukrajině ženy mohou v prvních dvanácti týdnech těhotenství podstoupit interrupci na vlastní žádost, antikoncepce se prodává bez lékařského předpisu a nouzová antikoncepce je široce dostupná. V Polsku jsou interrupce prakticky zakázány a tamní přístup k antikoncepci Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva hodnotí jako nejhorší v Evropě. Mnoho gynekologů odmítá nouzovou antikoncepci nebo dokonce i nitroděložní tělíska předepisovat z etických důvodů, protože se podle nich podobají potratu.

Oksana Lytvynenková, aktivistka za reprodukční práva, která 16 let žije v Polsku, a pomáhá uprchlíkům v přijímacích centrech, říká, že ženy netuší, že v okamžiku přechodu ukrajinsko-polské hranice přicházejí o práva, která berou jako samozřejmé.

„Jsou naprosto nepřipravené na situaci tady, o zákonech nic nevědí. I když četli nějaký článek o potratech v Polsku, mnoho z nich si stále myslí, že když pro to existuje závažný důvod, lékaři interrupci na požádání provedou,“ vysvětluje.

„Je to těžké, protože jim nechcete způsobovat nové trauma v okamžiku, kdy jsou rádi, že se dostali do bezpečí. Není to asi ta pravá chvíle říkat jim pravdu,“ dodává Lytvyněnková.

Na hranici se setkala se ženami, které ji prosily, aby jim pomohla sehnat léky na ukončení těhotenství. „Pokud žena, která potřebuje potratovou pilulku, přejde hranici, opravdu záleží na tom, na koho narazí,“ říká. „Pokud je to někdo progresivní, feministko, sežene její kontakt na ty správné lidi. Ale pokud to bude muž nebo někdo nábožensky založen, bude mu to buď jedno, nebo řekne, že je to (embryo) boží anděl a že si to má ponechat,“ říká aktivistka.

Na hranici působí i stoupenci polského protipotratového hnutí. V prvních týdnech války členové nadace Život a rodiny rozdávali v přijímacích centrech letáčky s fotografiemi rozervaných plodů a texty označujícími potraty za největší hrozbu pro mír. Na letácích byly také rady, aby těhotné ženy udávaly na policii kohokoli, kdo by jim nabízel potrat.

Marčenková čeká, až v Polsku obdrží licenci na výkon profese gynekoložky. Mezitím ve spolupráci s Federou, polskou organizací na podporu ženských práv, zřídila telefonní linku pomoci v ukrajinštině pro ženy hledající rady ohledně přístupu k antikoncepci nebo potratům. Říká, že přijímají asi deset telefonátů denně a alespoň jeden se obvykle týká možností interrupce. Na linku volají ženy, které těhotenství plánovaly, ale nedokážou si představit, že mají přivést děti na svět jako uprchlíky.

Obracejí se na ni i ženy, které otěhotněly až poté, co se vydali za svými manžely, kteří v Polsku pracovali ještě před začátkem války. „I když je zde válka, otázka reprodukce nezmizela, zejména proto, že mnohým ženám se ještě nepodařilo pořídit si antikoncepci,“ říká Marčenková.

Aborcyjny (Potratový) Dream Team, skupina, která zajišťuje nouzovou antikoncepci ze zahraničí, říká, že se na ni od začátku války obrátilo 158 žen z Ukrajiny.

Young pregnant woman walking through city

S tím, jak se objevují další zprávy o znásilňování a sexuálním násilí páchaném na ženách na Ukrajině, aktivisté a politici v Polsku si lámou hlavu nad tím, jak budou moci oběti prchající do Polska v případě potřeby podstoupit potrat. V letech 2010 až 2020 bylo v Polsku provedeno méně než pět potratů ročně kvůli znásilnění a ženy k tomu potřebovaly souhlas prokurátora.

- Reklama -pr článek

Nové příběhy

Další články autora
Katka

Brzdové třmeny: Repase jako ideální řešení pro opravu brzd

Vzduchové brzdy jsou poškozovány zejména vlhkostí a posypovou solí,...

Souboj Unlocator VPN s HideIPVPN: Kdo má lepší hodnocení

Jaká z těchto VPN je lepší: Unlocator VPN, nebo...

Mandala pro štěstí

Mandala je ve tvaru kruhu a pochází ze sanskrtu....